Probudili jsme se do sychravého rána, bylo teplo, z okolních kopců se odpařovala voda – to je to nejlepší k dýchání. Nechtěli jsme zmoknout a tak jsme dopoledne raději zůstali v suchu a hráli si, kreslili si, četli si a povídali si. Po obědě přestalo poprchávat, bylo tedy jasné, že po odpoledním klidu vyrazíme ven. Oddíly se rozprchly do různých stran. Některé děti šly pozdravit ovečky a oslíky, kteří se pasou na beskydských loukách, jiné zamířily jen tak do lesa, nekteré se vydaly směrem k dřevěnému kostelíku. Na večeři nám páni kuchaři upekli pizzu. Ještě že jí kuchtíci udělali tolik, každý si přidal a někteří dokonce vícekrát. Po večeři oddíly poměřily své vědomosti v kvizu, který jim připravila vedoucí Dima a Martina. Některé otázky byly záludné, jiné děti zvládly levou zadní. Až jsme si pořádně procvičili mozek a pamět a nasmáli se šli jsme spát, protože nás čeká velký výlet.
